Právní forma neziskovky šitá na míru (rozdíly mezi OS a OPS)


Důležitou otázkou, kterou si při zakládání neziskové organizace její zakladatelé musí v souladu s vytčenými cíli nutně položit, je volba její nejvhodnější právní formy.

Připravil: Tomáš Maňas, ICN pro časopis GRANTIS 2/2004, © ICN, o.p.s.

Vzhledem k tomu, že s připravovanou zásadní rekodifikací práva neziskových organizací v rámci připravovaného nového občanského zákoníku, které věnoval i časopis GRANTIS č. 10/2003, nebude nadále možné zakládat obecně prospěšné společnosti (jakkoli jednou již založené OPS budou stále fungovat podle dosavadního zákona), budeme se v tomto článku věnovat vymezením podstatných funkčních rozdílů a charakteristiky právě mezi obecně prospěšnou společností (OPS) a občanským sdružením (OS), jakožto neziskovky s právní formou jí nejbližší a obsahově se částečně překrývající.

Je bohužel pravda, že zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech je v platnosti již osmým rokem, avšak založených OPS jsou nikoliv tisíce, jak zákonodárce patrně předpokládal, ale spíše stovky, což o jejich „oblíbenosti“ mezi potenciálními zakladateli neziskových organizací částečně vypovídá. Laické veřejnosti možná právem obě formy NNO splývají, neboť platí že to, co může dělat OPS (na kterou se vztahuje uvedený zákon o OPS s poměrně podrobnou úpravou a přísným režimem) může dělat i OS (které se řídí až velmi obecným zákonem č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů), avšak – tento vztah neplatí naopak. Pokud jde o oblast činností, v nichž se ta či ona forma uplatňuje, lze říci, že k zakládání OS vede obvykle potřeba určité skupiny lidí společně o něco usilovat, scházet se či jinak sdílet svoje zájmy a zároveň dát této své snaze právní formu, protože to může být výhodné. OPS jsou zakládány především v oblasti školství (soukromé školy), v oblasti kultury (divadla, galerie, orchestry, knihovny…), ve zdravotnictví (nestátní zdravotnická zařízení) a v oblasti soc. péče.

Podstatným znakem a zákonnou podmínkou fungování OPS je, že:

  • musí poskytovat obecně prospěšné služby, a to všem za stejných, předem zveřejněných podmínek (OS toto omezení nemá, může se tedy věnovat jakékoli činnosti, pokud není zákonem zakázána). Obecná prospěšnost je vymezena pouze jako služba poskytovaná všem uchazečům za předem stanovených a pro všechny stejných podmínek. Zda zakladatelem navrhovaný okruh poskytovaných služeb má obecně prospěšný charakter záleží na posouzení registračního (rejstříkového) soudu.
  • je nezávislá na svém zakladateli, s výraznými rysy samosprávného řízení. Založit OPS může fyzická, právnická osoba nebo i stát. Může se tedy jednat i jen o jednu osobu (zakl. listina; pokud je zakladatelů více, pak jde o zakl. smlouvu) a může jí být i cizinec. OPS podléhá nezávislé kontrole veřejnosti prostřednictvím správní rady (pro jejíž členy platí přísné limity střetu zájmů), která je statutárním orgánem, a výročních zpráv o činnosti a hospodaření.
  • je založena na principu tzv. neziskovosti. Neziskovost nespočívá v tom, že by příslušný právní subjekt nemusel vykazovat ztrátu, ale v tom, že hospodářský výsledek musí být reinvestován ve prospěch obecně prospěšných služeb, pro které byla nezisková právnická osoba založena. Případný zisk ani majetek neziskové právnické osoby si tedy nemohou přivlastňovat zakladatelé, členové orgánů, zaměstnanci ani jiné osoby, výsledek její neziskové aktivity nemůže být využíván vymezenou členskou základnou, jako je tomu u občanských sdružení. Stejně jako OS (kterému podnikání nebo jinou výdělečnou činnost jako činnost vedlejší zákon nezakazuje a záleží tedy jen na znění stanov) tedy OPS může činnost doplňkovou - vedlejší vyvíjet, a to v zájmu získání dalších finančních prostředků, lepšího využití zařízení, případně kvalifikace zaměstnanců. Může jít o činnost na živnostenský list nebo jinou výdělečnou činnost (nejčastěji pronájem nemovitosti).

Obecně lze říci, že co do komplikovanosti struktury a řízení je OPS je po formální stránce vůči OS v podobném vztahu jako nadace vůči nadačnímu fondu. Pokud se tedy skupina angažovaných občanů rozhodne založit neziskovku s cílem poskytovat obecně prospěšné služby, nemusí nutně zakládat OPS. Její výhodou oproti OS je ze zákona větší transparentnost (povinnost zveřejňovat výroční zprávu a v zákonem stanovených případech nechat zpracovat auditorem účetní závěrku), což může být pro případného dárce nebo sponzora důvěryhodnější. S tím souvisí i větší serióznost, stabilita a profesionalita OPS v očích veřejnosti, neboť pouhá deklarace obecné prospěšnosti v názvu či stanovách nezavazuje OS k faktickému výkonu této činnosti, OS ke zkrátka „může nevyvíjet“, zatímco obecně prospěšné společnosti v případě, že neposkytuje obecně prospěšné služby uvedené v zakládací listině po dobu delší než šest měsíců, hrozí zrušení soudem – předpokládá se tedy soustavnost vykonávaných činností, což problematiky znalý dárce či sponzor nemůže u OS automaticky předpokládat (aktivních OS je několikanásobně méně než jejich celkový počet).

Mezi hlavní rozdíly kromě již u vedeného patří:

  • účel vzniku (u OPS obecná prospěšnost, u OS prosazování zájmů svých členů, jakkoli samy o sobě mohou být také obecně prospěšné);
  • způsob vzniku (OPS vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného rejstříkovým soudem, kdežto OS vzniká registrací MV. To, že vznik OS je běžně otázkou cca dvou týdnů, zatímco zápis OPS trvá měsíce, je při zakládání neziskovky dobré vědět);
  • OPS se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů. V případě OS toto neplatí, zakladatelé jsou většinou (jakkoli nemusí být) zastoupeni ve volených orgánech sdružení;
  • rozdílná organizační struktura (orgány OPS jsou vždy správní rada nezávislá na zakladatelích, nepovinně ředitel a v zákonem stanovených případech dozorčí rada, u OS je možné orgány navolit a pojmenovat v souladu se stanovami, běžně bývá statutárním a zároveň výkonným orgánem předseda a vrcholným orgánem členská schůze nebo valníé shromáždění). S tím souvisí i počet členů (u OS může jít o stovky v případě zájmových aktivit, např. sportovní klub, OPS jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá);
  • počet zakladatelů organizace (u OPS postačí jeden subjekt – fyzická nebo právnická osoba, OS musí založit nejméně tři zakladatelé, z nichž alespoň jeden je starší 18 let);
  • vedení účetnictví (u OPS podvojné vždy, pokud provozuje doplňkovou činnost nebo jejíž celkové příjmy (výnosy) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč nebo je-li příjemcem státních dotací, OS musí vést podvojné účetnictví tehdy, pokud podniká nebo pokud jeho celkové příjmy ze všech činností (tedy i z činnosti hlavní) v předchozím roce dosáhly tři miliony Kč, což bude v praxi spíše výjimkou;
  • postavení v řízeních podle zvláštních zákonů (pokud občan zjistí, že mu státní úředníci chtějí za domem postavit dálnici, o niž nestojí, pak by rozhodně neměl spoléhat na to, že je zaměstnanec OPS, která se podílí na ochraně přírody, ale urychleně vyhledat či sám založit příslušné OS jako právní formu občanské iniciativy, neboť zákony na ochranu životního prostředí mu přiznávají právo účastníka příslušných správních řízení.)
 
zpěttisk
 
Nadace Neziskovky.cz
Vlkova 628/36, 130 00 Praha 3 - Žižkov
tel.: +420 730 517 966, e-mail: nadace@neziskovky.cz