Jakou cenu má dobrovolník?


Oceňování přínosu dobrovolnictví do ekonomiky je obecně opomíjeno – jak ve výzkumech, tak statistikách. Český statistický úřad zveřejňuje vývoj pouze té části ekonomiky (tj. výkonu země), která probíhá pomocí peněžních mechanismů. Netržní aktivity ekonomiky se v těchto zprávách neobjevují. To pak vede k tomu, že dobrovolnictví se stává neviditelným a je vládnoucí garniturou ignorováno. S přínosem dobrovolnictví se pak nepočítá ve státních plánech a cílech. Tento článek je shrnutím mojí diplomové práce, kterou autorka vytvořila pod vedením Jaroslavy Sedlákové z fakulty managementu VŠE Praha.Připravila: Klára Musilová, VŠE Praha pro časopis GRANTIS 6/2005, © ICN, o.p.s.

Oceňování přínosu dobrovolnictví do ekonomiky je obecně opomíjeno – jak ve výzkumech, tak statistikách. Český statistický úřad zveřejňuje vývoj pouze té části ekonomiky (tj. výkonu země), která probíhá pomocí peněžních mechanismů. Netržní aktivity ekonomiky se v těchto zprávách neobjevují. To pak vede k tomu, že dobrovolnictví se stává neviditelným a je vládnoucí garniturou ignorováno. S přínosem dobrovolnictví se pak nepočítá ve státních plánech a cílech. Tento článek je shrnutím mojí diplomové práce, kterou autorka vytvořila pod vedením Jaroslavy Sedlákové z fakulty managementu VŠE Praha.
Připravila: Klára Musilová, VŠE Praha pro časopis GRANTIS 6/2005, © ICN, o.p.s.

Hodnocení dobrovolné činnosti může napomoci tento druh práce více zviditelnit a přiblížit jeho přínosy a užitky veřejnosti.

Kalkulace ekonomické hodnoty dobrovolnictví umožní:

  • přesvědčit vládu a tvůrce politiky, že dobrovolná činnost vytváří významný ekonomický přínos pro společnost,
  • podporovat v ostatních motivaci k účasti na dobrovolnictví,
  • informovat společnost o přínosech, nákladech i užitcích dobrovolnictví pro ekonomiku,
  • sledovat vývoj této činnosti v rámci celé produkce ekonomiky (v čase, ve vytvořených hodnotách, trendy, apod.).

Pokud se do ekonomických statistik zahrne i netržní produkce, zpřehlední se tak veškeré aktivity, které vytvářejí produkci a hodnoty pro společnost.

Pro srozumitelné peněžní vyjádření přínosu dobrovolné činnosti byla ve Velké Británii vyvinuta metoda nazývaná VIVA (Volunteer Investment and Value Audit). Jde o metodu, která porovnává náklady vynaložené na podporu dobrovolníků v poměru k času, který dobrovolníci dané aktivitě věnují. Jinými slovy, ukazatel VIVA hodnotí ekonomické investice, jež organizace musí vynaložit na činnost dobrovolníků.

Výpočet ukazatele VIVA

hodnota času dobrovolníka/ů
Ukazatel VIVA =  --------------------------------------------------------
ekonomické investice na činnost dobrovolníků

Výpočet hodnoty času dobrovolníka/ů:

a) náklady příležitosti

Jednou z možností, jak peněžně vyjádřit čas, který dobrovolník věnuje na neplacenou činnost, je pomocí nákladů příležitosti. Jde o předpoklad, že pokud by dobrovolník svůj čas, který věnoval dobrovolnictví, strávil v řádně placené práci – dostal by za ni zaplaceno. Tato mzda, kterou by získal, se pak bere jako základ pro výpočet jeho hodnoty času jako dobrovolníka. Ušlá mzda je pro dobrovolníka nákladem příležitosti a lze ji nazývat také hrubou hodnotou času dobrovolníka.
Pokud dobrovolník není zaměstnaný (např. student), nelze za náklady příležitosti považovat jejich ušlou mzdu. V takovém případě můžeme vycházet ze statistických dat, uveřejňovaných Českým statistickým úřadem, o průměrné hrubé měsíční mzdě podle hlavních tříd klasifikace zaměstnanosti (KZAM) a věku. Nebo lze vycházet z katalogu prací, kde je uveden seznam povolání a rozpětí platových tříd. Dobrovolnickou práci lze tedy vyhledat v seznamu a ušlou mzdu vykalkulovat pomocí uvedené platové třídy (viz pozn. 1).

Příklad – pokud byla dobrovolníkem v roce 2004 žena ve věku 22 let – její hodinovou hodnotu času lze vypočítat následujícím postupem: Vzhledem k tomu, že statistická data za rok 2004 jsou zveřejňována se zpožděním budeme brát v úvahu hodnotu hrubé měsíční mzdy za rok 2003. Podle údajů o dobrovolníkovi – žena, 22 let, studentka – pro rok 2003 byla průměrná měsíční mzda pro věkovou kategorii ženy 20 až 24 let 13 863 Kč. Při výpočtu hodinové průměrné měsíční mzdy – budeme vycházet z denní pracovní doby 8,5 hod a 20 dní v měsíci (13 863 / 20 / 8,5 = 81,55 Kč).

Podle výše uvedeného postupu budeme u studentky ve věku 22 let, která se věnuje dobrovolné činnosti považovat hodinovou hodnotu jejího času 81,55 Kč. Tuto částku lze již považovat za náklad příležitosti.

Pokud jde o dobrovolníka – nezaměstnaný, náklady příležitosti lze vypočítat z platového tarifu, podle seznamu katalogu prací (viz pozn. 2), kde k dané činnosti, kterou dobrovolník vykonává, je uvedena platová třída, která odpovídá ohodnocení odvedené práce.


Příklad – budeme vycházet z toho, že dobrovolnice není studentka, ale nezaměstnaná a ve volném čase dobrovolně vykonává pro neziskovou organizaci úklidové práce. Práce „uklízeč“ je zahrnuta do 1. – 3. platové třídy podle druhu a způsobu čistění. Naše dobrovolnice bude zařazena vedením do 1. platové třídy, praxi v oboru žádnou nemá. Tedy podle tabulky stupnice platových tarifů a platových tříd (viz pozn. 3) by jí byla vypočtena měsíční mzda 4 870 Kč. Hodinová mzda by pak tedy byla (při předpokladu 4 týdnů v měsíci, 5 pracovních dní v týdnu a 8,5 pracovních hodin denně) 4 870 / (4 * 5 * 8,5) = 28,65 Kč

b) mzda specialisty

Tento druh výpočtu je založený na předpokladu, že pokud by si organizace musela na danou činnost místo dobrovolníka najmout odborníka, musela by mu organizace zaplatit částku, kterou by on sám vykalkuloval (pravděpodobně by při kalkulaci do ceny práce započítal vedle přímých nákladů částku, která by zahrnovala jeho kvalifikaci, zkušenosti, čas, náklady na podnikání, atd.) Pokud organizace zvolí tuto metodu pro vyjádření hodnoty času dobrovolníka, vezme jako základ svých úvah právě tu částku, kterou by odborníkovi musela uhradit za danou vykonanou službu.

c) průměrná mzda

Jako základ pro výpočet hodnoty času dobrovolníka poslouží průměrná mzda za činnost, kterou dobrovolník odvede pro neziskovou organizaci.

Zjištěnou hodnotu času podle jednoho z výše uvedených způsobů lze považovat za hodinovou „mzdu“ dobrovolníka.

Tento mezivýpočet dále vynásobíme skutečně odpracovanými hodinami. A tento výsledek je pak již možné brát jako hodnotu použitelnou pro porovnání s konkrétními výdaji, které organizace musela vydat na zajištění dobrovolné činnosti.

Postup, jak zjistit ekonomický přinos dobrovolníka v praxi:

  1. naplánovat potřebné dobrovolnické činnosti (počet osob, druh práce, počet hodin za týden atd.
  2. vybrat jednu ze tří výše uvedených metod pro výpočet hodinové hodnoty času dobrovolníka/ů,
  3. vést evidenci o pracovní činnosti dobrovolníka/ů a o vynakládaných prostředcích na zajištění této činnosti (před zahájením, během a i po skončení dané činnosti),
  4. vypočítat hodinovou hodnotu času dobrovolníka
  5. vynásobit tuto hodnotu skutečně odpracovanými hodinami na dobrovolné práci
  6. použít výpočtu ukazatele VIVA
  7. porovnat skutečné a plánované hodnoty tohoto ukazatele.

Při plánování musíme vědět, o jaký druh práce půjde, kolik na to budeme potřebovat dobrovolníků (vč. kvalifikace, věku, schopností) a kolik času práce přibližně zabere. Zároveň musíme naplánovat nutné investice k zajištění dané činnosti. Z toho vyplývá, že výše uvedený vzoreček VIVA lze použít i pro plánování výdajů a přínosu dobrovolnické činnosti.

Organizace pomocí plánování a kontroly dobrovolné činnosti může dosáhnout efektivnějšího využití dobrovolnického potenciálu, má k dispozici užitečnou zpětnou vazbu a může se těmito ukazateli prezentovat při žádání o granty, příspěvky a dotace.


Poznámky:

(1) dostupné na : http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=3129
(2) dostupné na :
http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=3129,
(3) dostupné na :
http://www.mpsv.cz/scripts/2ppropo/ppropo.asp?ID=O3764

 
zpěttisk
 
Nadace Neziskovky.cz
Vlkova 628/36, 130 00 Praha 3 - Žižkov
tel.: +420 730 517 966, e-mail: nadace@neziskovky.cz