Proč a jak založit nadační fond


Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), přinesl do českého právního řádu nový typ právnické osoby - nadační fond. Smyslem včlenění jeho úpravy do zákona byla snaha umožnit existenci malých nadačních subjektů, které shromažďují finanční prostředky k realizaci nejrůznějším obecně prospěšných cílů, konají odpovědnou nadační práci, ale nemají k dispozici majetek, který by vložily do nadačního jmění.Připravila JUDr. Lenka Deverová pro časopis GRANTIS 7-8/2000, © ICN, o.p.s.

Připravila JUDr. Lenka Deverová pro časopis GRANTIS 7-8/2000, © ICN, o.p.s., revizi článku provedla Společná advokátní kancelář Vítek a Mrázek (květen 2009).

Proč nadační fond, a nikoliv nadace?
Přestože zákon pro vznik nadace stanoví minimální výši nadačního jmění 500 000 korun, jsem přesvědčena, že nadace s tímto minimálním nadačním jměním není schopna čerpat výhody dané jí tímto zákonem, tj. osvobození výnosů nadačního jmění od daně z příjmů. Aby byla nadace skutečnou nadací, měla by mít nadační jmění v milionových hodnotách. Zřizovatel, který pro založení nadace shromáždí s velkým úsilím 500 000 korun, přičemž uvažovaná nadace nemá jistotu dalších příjmů, by měl zvolit právě formu nadačního fondu. Je skutečností, že pro nadaci znamená osvobození výnosu z hodnoty 500 000 korun uložených na termínovaném vkladu u banky od daně z příjmu zisky cca 17 000 korun ročně. Náklady na odměnu auditora a účetního však mohou tento efekt zcela znehodnotit.
Nepochybnou mezerou zákona je, že neumožňuje přeměnu nadačního fondu na nadaci v případech, kdy nadační fond "zbohatne" tak, aby mohl bez problémů dále fungovat jako majetkově silná nadace. Předpokládejme, že se tento nedostatek podaří odstranit obsahově nenáročnou novelou zákona.
Nadační fond i nadace jsou rovnocenné nadační subjekty. V obou případech se jedná o účelové sdružení majetku, který je určen k dosahování obecn ě prospěšných cílů. Nadace i nadační fond jsou právnickými osobami se všemi důsledky z právní subjektivity plynoucími. Postavení dárců a sponzorů je u nadace i nadačního fondu totožné. Nadační fond na rozdíl od nadace nemusí registrovat nadační jmění, z něhož by používal pouze výnosy, ale k dosahování účelu, pro který byl zřízen, používá veškerý svůj majetek. I při založení nadačního fondu však musí být vložen zřizovatelem určitý majetkový vklad, který je rovněž zapsán v rejstříku nadací a nadačních fondů (dále jen "rejstřík"). Výše vkladu je ponechána na vůli zřizovatele. Vzhledem k tomu, že právní úkon vedoucí ke vzniku nadačního fondu musí být učiněn vážně, doporučuji jako minimální vklad 500 korun.

Jak definuje zákon nadační fond?
§ 1 "Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle tohoto zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu."
Základním pojmovým znakem nadačního fondu i nadace tedy je, že jsou účelovými sdruženími majetku. Z tohoto důvodu je např. vyloučeno, aby nadační fond měl členy.
Zákon vymezuje cíle, k nimž je možné nadační fond zřídit pouze demonstrativně, což znamená, že tento výčet není konečný. Pokud však bude zřizován k naplnění cílů, které nejsou jednoznačně uvedeny v zákoně, bude věcí soudu posoudit, zda tyto cíle shledá jako možné pro jeho vznik. Poměrně náročnou úlohou pro každého zakladatele nadačního fondu je najít odpovídající poměr mezi obecností a konkrétním určením cílů nadačního fondu.
Z praxe mohu varovat před takovým vymezením cílů, které by byly definovány např. jako "p odpora vzdělání, zdravotnictví a sociální péče". Vždy je nutný jistý stupeň konkretizace - uvedením konkrétního místa, např. v obci Horní Planá, nebo věcným omezením, např. podpora sociálně slabých studentů středních odborných škol".
Zákon v § 1 odst. 3 dále stanoví, že slova "nadační fond" musí být součástí názvu fondu. Z ustanovení občanského zákoníku pak vyplývá, že název nadačního fondu nesmí být zaměnitelný s jinou právnickou osobou. Proto se při úvahách, jak se bude nadační fond nazývat, podívejme na internetu na adresu www.justice.cz, kde v obchodním rejstříku najdeme, zda námi zvolený název nenese již jiná právnická osoba v něm zapsaná, příp. zda není zapsaná v rejstříku obecně prospěšných společností či nadačním rejstříku. Zákon nestanoví, na kterém místě názvu musí být uvedeno typové označení. Možné jsou názvy "Pomněnka - nadační fond pro podporu venkova", nebo "Nadační fond pro podporu venkova - Pomněnka". Důležité je, aby slova "nadační fond", jsou-li na prvém místě, byla uvedena velkým písmenem.

Jak lze zřídit nadační fond?
U nadačních fondů obdobně jako u jiných právnických osob zapisovaných do soudních rejstříků se rozlišují dvě fáze - fáze zřízení a fáze vzniku.

Kdo může být zřizovatelem nadačního fondu?
Zákon neomezuje zřízení nadačního fondu, takže zřizovatelem může být každá fyzická nebo právnická osoba, pokud není jako zřizovatel vyloučena jinými předpisy. Zřizovatelem nadačního fondu např. nemůže být okresní úřad, neboť by to bylo v rozporu se zákonem č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky). Obec zřizovatelem nadačního fondu být může. Vzhledem k tomu, že při založení nadačního fondu je do něj vkládán majetek obce, musí o bec při jeho zakládání postupovat v souladu s § 36 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, tj. o jeho založení musí rozhodnout obecní zastupitelstvo.
Zřizovatel nadačního fondu může být například jen jedinec, zřizovatelů však může být i několik. Je-li zřizovatel pouze jeden, musí být zakládací listina sepsána obdobně ve formě notářského zápisu. Je-li zřizovatelů několik, uzavřou mezi sebou zakládací smlouvu, kterou podepíší a pravost podpisů ověří.
Zřizovatel má ve vztahu k nadačnímu fondu velmi omezené postavení. Jeho vztah k tomuto typu právnické osoby prakticky končí jeho vznikem. Činnost nadačního fondu z titulu toho, že je zřizovatelem, nemůže ovlivňovat, majetek, který vložil do majetku nadačního fondu se mu již nikdy nevrátí. Zřizovatel se však může jmenovat členem první správní rady nadačního fondu nebo první dozorčí rady, popř. revizorem.

Nadační listina
Zakládací listina nebo zakládací smlouva, kterou zákon označuje jako nadační listinu, musí obsahovat náležitosti stanovené § 3 odst. 2 zákona.
§ 3 (2) "Nadační listina, nejde-li o závěť, musí obsahovat
a) název a sídlo nadace nebo nadačního fondu,
b) název, popřípadě obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo zřizovatele (zřizovatelů), popřípadě doklad o právní subjektivitě zahraničního zřizovatele, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní jméno, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o fyzickou osobu,
c) vymezení účelu, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje; konkrétní účel, pro který se nadace nebo nadační fond zřizuje, musí být ve shodě s obecně prospěšným cílem,
d) výši, popřípadě hodnotu majetkového vkladu, který se každý zřizovatel zavazuje vložit do nadace nebo nadačního fondu; jde-li o vklad nepeněžitý, musí být určen předmět vkladu a oceněn znalcem,
e) počet členů správní rady, jména, příjmení, rodná čísla, popř ípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první správní rady s uvedením způsobu jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu,
f) počet členů dozorčí rady, jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů první dozorčí rady anebo jméno, příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt prvního revizora, vykonává-li působnost dozorčí rady revizor,
g) stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace nebo nadačního fondu podle § 22 nebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem nadace nebo nadačního fondu,
h) určení osoby, která spravuje majetkové vklady zřizovatele (zřizovatelů) do vzniku nadace nebo nadačního fondu,
i) podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě okruh osob, kterým je lze poskytnout, nebo určení, že tyto náležitosti mají být stanoveny statutem nadace nebo nadačního fondu."

Některé náležitosti nadační listiny popíšeme podrobněji.
Sídlo nadačního fondu musí být uvedeno adresou nadačního fondu.
Výše vkladu musí být uvedena u každého ze zřizovatelů. Zákon nepřipouští, aby např. jeden ze zřizovatelů vložil do nadačního fondu částku 500 korun a ostatní zřizovatelé nevkládali majetek žádný.
V části nadační listiny týkající se správní rady a dozorčí rady lze mimo obligatorní údaje podle § 3 odst. 2 písm. f) upravit i ty otázky, které zákon umožňuje stanovit nadační listinou odlišně od zákona.
Skutečnosti, které lze "upravit jinak":
a) vyloučení rotace členů správní rady, tj. každoroční obměny jedné třetiny členů správní rady;
b) stanovení délky funkčního období členů správní nebo dozorčí rady;
c) vyloučení možnosti opětovné volby za člena správní nebo dozorčí rady;
d) stanovení, že určitý počet členů správní rady může být volen na návrh určitých právnických nebo fyzických osob určených zřizovatel em;
e) stanovení hlasovací většiny správní rady jinak než jako nadpoloviční většinou;
f) stanovení důvodů odvolání člena správní a dozorčí rady.
Způsobem jednání správní rady se rozumí to, jak správní rada vystupuje jménem nadačního fondu navenek. Zde existuje mnoho variant řešení, např. "Jménem nadačního fondu jedná předseda správní rady ve všech věcech samostatně", nebo "Jménem nadačního fondu jednají vždy dva členové správní rady společně."
Správcem vkladu může být zřizovatel, jeden ze zřizovatelů, člen správní rady nebo jiná osoba, která vklady zřizovatelů spravuje do vzniku nadačního fondu a písemně se v tzv. prohlášení správce vkladu zaváže k tomu, že tyto vklady převede na nadační fond po jeho vzniku(1.
Při zakládání nadačního fondu musí zřizovatel zvážit, zda v nadační listině upraví podmínky pro poskytování nadačních příspěvků a určí pravidlo pro omezení nákladů na správu nadačního fondu, nebo zda úpravu těchto otázek ponechá na správní radě, která je upraví ve statutu. Rozhodování správní rady pak již nemůže ovlivnit z titulu zřizovatele. Pokud však zřizovatel ponechá úpravu uvedených otázek až na statut, vyhne se případným problémům při rozhodování soudu, kdyby soud posuzoval i to, zda ustanovení týkající se nákladů na správu a poskytování příspěvků vyhovují jeho právnímu názoru.

Vznik nadačního fondu
Nadační fond vzniká podle § 5 odst. 1 zákona dnem zápisu do nadačního rejstříku. Nadační rejstřík je veden rejstříkovým soudem příslušným podle sídla nadačního fondu. Rejstříkovými soudy jsou Krajské obchodní soudy v Praze, Brně a Ostravě a Krajské soudy v Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem a Hradci Králové.
Návrh na zápis nadační fondu do nadačního rejstříku podává zřizovatel, vykonavatel závěti nebo jiná k tomu zřizovateli písemn ě zmocněná osoba, a to listinou, na níž je úředně ověřen podpis zmocnitele. Tento návrh musí být v souladu s § 5 zákona doplněn:
a) nadační listinou;
b) dokladem o splacení peněžitého vkladu nebo dokladem o převzetí nepeněžitého vkladu (oboje vystavené osobou spravující vklady do dne vzniku nadačního fondu);
c) znaleckým posudkem určujícím hodnotu případného nepeněžitého vkladu (nemovitosti, uměleckého díla apod.);
d) výpisy z rejstříku trestů těch členů správní rady, dozorčí rady (případně revizora), kteří jsou občany České republiky nebo zde mají povolení k trvalému pobytu, případně doklady státu trvalého pobytu ostatních členů orgánů nadačního fondu, kterým se osvědčuje, že nebyli pravomocně odsouzeni za úmyslný trestný čin; tyto doklady nesmí být starší než 6 měsíců.
Dále je nutné soudu doložit další doklady, které zákon explicitně neuvádí, ale které slouží k doložení skutečností podstatných pro posouzení návrhu na zápis nadačního fondu. Zejména je nutné doložit čestné prohlášení členů správní rady a dozorčí rady nebo revizora o tom, že splňují požadavky, které pro výkon uvedených funkcí stanoví zákon.
Dále se dokládá souhlas majitele nemovitosti, v níž bude mít nadační fond sídlo, s umístěním sídla. Tento souhlas může mít podobu prohlášení majitele nemovitosti nebo smlouvy o budoucí smlouvě nájemní nebo již samotné nájemní smlouvy s odkládací podmínkou - že bude nadační fond do rejstříku zapsán. Dále je nutné doložit výpis z katastru nemovitostí, kterým se prokáže vlastnictví osoby, která souhlas s umístěním sídla vystavila, k předmětné nemovitosti. Je-li zřizovatelem nadačního fondu právnická osoba, je nutné soudu doložit její právní subjektivitu, tj. např. u občanského sdružení stanovy sdružení, doklad o IČ a doklad o tom, kdo je oprávněn jednat jménem sdružení - zápis z volby předsedy sdružení.

Nadační rejstřík
Do nadačního rejstříku se podle § 5 odst. 4 zákona zapisují tyto údaje:
"a) název, sídlo a identifikační číslo nadace nebo nadačního fondu,
b) název, popřípadě obchodní jméno, sídlo a identifikační číslo zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o právnickou osobu, nebo jméno, příjmení, popřípadě obchodní jméno, rodné číslo, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt zřizovatele (zřizovatelů), jde-li o fyzickou osobu,
c) účel nadace nebo nadačního fondu,
d) výše nadačního jmění nebo výše majetkového vkladu u nadačního fondu,
e) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů správní rady a způsob jejich jednání jménem nadace nebo nadačního fondu,
f) jména, příjmení, rodná čísla, popřípadě datum narození, a trvalý pobyt členů dozorčí rady, popřípadě revizora, není-li dozorčí rada zřízena,
g) výčet majetku, který tvoří peněžitý nebo nepeněžitý vklad nebo nadační dar do nadačního jmění s uvedením jeho popisu a hodnoty, obchodní firma banky nebo pobočky zahraniční banky a číslo zvláštního účtu, na němž je peněžitý vklad nebo nadační dar uložen, údaje o smlouvě o správě cenných papírů podle zvláštního zákona, 1a) jsoou-li součástí nadačního jmění cenné papíry, spravované na základě této smlouvy k tomu oprávněnou osobou."

Nadační rejstřík je veřejným seznamem. To znamená, že každé osobě rejstříkový soud vydá po uhrazení soudního poplatku výpis z nadačního rejstříku. Soudní poplatek se hradí v kolcích a činí 70 korun za každou stranu výpisu.

Kdo jedná jménem nadačního fondu do doby jeho zápisu do rejstříku?
Tuto otázku upravuje zákon v § 6.
(1) "Ve věcech souvisejících se vznikem nadace nebo nadačního fondu za ně do jejich vzniku jednají zřizovatelé společně nebo ten z nich, kterého k tomu písemně zmocnili; zřizuje-li se nadace nebo nadační fond závětí, je touto osobou od skončení projednání dědictví vykonavatel závěti."
(3) "Závazky vzniklé podle odstavce 1 a vlastnická a jiná práva podle odstavců 1 a 2 přecházejí na nadaci nebo nadační fond dnem jejich vzniku; osoba spravující vklady je povinna je nadaci nebo nadačnímu fondu bez zbytečného odkladu po jejich vzniku předat. Úprava přechodu vlastnického práva k nemovitým věcem ne ní dotčena. Nevznikne-li nadace nebo nadační fond, je osoba spravující vklady povinna je bez zbytečného odkladu vrátit zřizovatelům, popřípadě vydat oprávněným dědicům, byly-li nadace nebo nadační fond zřízeny závětí."

Zákon upravuje jednoznačně způsob jednání za nadační fond. Je nutné upozornit na to, že nadační fond nemá následně možnost odmítnout závazky, které vznikly z jednání zřizovatelů v době od založení do vzniku.
Obecně lze říci, že zřízení nadačního fondu, jelikož jde o řízení před soudem, není jednoduchou záležitostí. Nelze počítat s tím, že je možné se soudem konzultovat správnost předkládaných dokumentů. Není-li si zřizovatel zcela jist, zda postupuje správně, měl by vyhledat odbornou pomoc. Tím se vyhne problémům spojeným s tím, že soud jeho návrh jeho návrh zamítne pro formální nedostatky.


(1 Zákon tuto položku neupravuje, tento postup v souladu s výkladem zákona doporučují Neziskovky.cz

 
zpěttisk
 
 hledej
 

Poradenská společnost KPMG ČR

Neziskovky.cz, o. p. s., Malé náměstí 12, 110 00 Praha 1, tel.: 224 239 876, e-mail: neziskovky@neziskovky.cz